Zakladateli Sokola byli Miroslav Tyrš a jeho o deset let starší přítel Jindřich Fügner. Byl to první spolek v českém království, který si dal za cíl pěstovat aktivně tělocvik. První tělocvičná jednota byla založena v Praze 16. února 1862 pod názvem Tělocvičná jednota pražská. Tyrš propracoval organizační strukturu Sokola a vytvořil českou tělocvičnou soustavu, kterou rozdělil do čtyř odvětví – cvičení na nářadí bez dopomoci, cvičení s náčiním, cvičení skupinová a cvičení úpolová. K ukázkám činnosti a k rozvoji Sokola se pořádaly tělovýchovné slavnosti nejdříve na úrovni jednot, později okrsků a žup. Od počátku se těmto slavnostem říkalo Slety, což byl název odvozený od pojmenování organizace Sokol. Název Sokol dal spolku pedagog Emanuel Tonner a je odvozen z jihoslovanských národních písní, kde byli bojovníci za svobodu nazýváni Sokolové.[1]
První sokolský slet se konal 18. června 1882, kdy Sokol slavil dvacáté výročí od svého založení. V roce 1889 se podařilo založit jednotnou organizaci, která byla spolkem žup a ne jednot. Organizace se jmenovala „Česká obec sokolská“ (ČOS). Od roku 1902 se k ČOS připojovaly i jednoty, které ležely mimo území Království českého. Z toho důvodu vznikl v roce 1908 společný orgán „Svaz Slovanského sokolstva“ se sídlem v Praze. Jeho členy byli například Chorvaté, Slovinci, Srbové, Poláci, Bulhaři a Rusové.
V roce 1914 do vývoje Sokola zasáhla 1. světová válka a v červenci tak Sokolstvo ukončilo svou činnost. Po skončení války a v den vzniku ČSR se stal Sokol nejvýznamnější tělovýchovnou organizací tak, jak tomu bylo předtím. V té době měla ČOS 550 000 členů. Síla Sokolu pomohla překonat období celosvětové hospodářské krize v 30. letech a projevila se hlavně v období nástupu nacismu. Snahy okupantů zneužít ČOS jako nejvýznamnější tělovýchovnou organizaci byly pro odpor členstva znemožněny, a tak byl Sokol první organizací, které byla zakázána činnost. Po válce Sokol svou činnost znovu obnovil.[2]
[1] SCHEINER, J. Dějiny Sokolstva: v prvém jeho pětadvacetiletí. Praha: Grégr, 1887, s. 19-23.
[2] SPURNÁ, M. Sokol v Třešti. Diplomová práce. Filozofická fakulta UP, Olomouc, 2007, s. 25-35.