Nově založená FDTJ se chtěla zúčastnit připravované olympiády, ale jen za předpokladu, že nebude symbolem spolupráce DTJ s buržoasií. Svaz DTJ však všechna jednání odmítal a FDTJ se rozhodla uspořádat vlastní celostátní veřejné vystoupení - I. spartakiádu. Ta se konala měsíc po založení FDTJ v Praze na Maninách mezi Holešovicemi a Libní. Hlavní den cvičení byl 26. června 1921, kdy po průvodu Prahou vystoupilo ve společných prostných cvičeních před 100 000 diváky 10 500 dorostenců a dorostenek a po nich 14 000 mužů a žen.[1] Těchto cvičení se zúčastnilo také 20 dospělých cvičenců z Třeště. Spartakiáda povzbudila třešťské sportovce v další práci a takřka měsíc po ní 24. července uspořádala jednota veřejné vystoupení FDTJ v Třešti na cvičišti s názvem „Tržiště“. Dále se členové jednoty účastňovali župních cvičení v okolí. Župu, kam patřila Třešť, tvořil 28. jihlavský a 41. německobrodský okres.[2] Do čela FDTJ byli v roce 1921 v Třešti na valné hromadě zvoleni:[3]
Starosta: František Valenta
Místostarosta: František Dvořák (v roce 1922 se stal starostou FDTJ)
Vedoucí cvičitelů: Jan Svoboda (zvolen v roce 1922)
Pokladník: Josef Renner (zvolen v roce 1922)
Tělovýchova byla v FDTJ hlavní náplní činnosti, nebyla ale cílem, spíše prostředkem k dosažení cíle. V letech 1921-1923 se třešťská FDTJ zúčastňovala veřejných cvičení, začala rozvíjet kulturní činnost, hrálo se divadlo a konaly se akademie. Divadlo se hrálo v hotelu Černý orel a v sále kavárny Republika. Hrály se převážně protiválečné hry a těchto představení se zúčastňovali především diváci z proletářské vrstvy obyvatelstva. Největší kulturní akcí v této době byla kulturní výstava FDTJ, kterou tvořili sami členové jednot, aby sloužila jako přehlídka proletářské kultury u nás. Tato výstava dokumentovala kulturní, politickou a tělovýchovnou činnost FDTJ a v Třešti se konala jeden den v září 1923 a navštívilo ji 824 osob.
V tomto období byla FDTJ populárnější a navštěvovanější než stagnující Sokol. Bylo to především díky možnosti cvičení ve vybavené tělocvičně místní školy. To se samozřejmě nelíbilo místním lidem, kteří byli stoupenci národní demokracie, a tak se rozhodli bojovat proti této skutečnosti tím, že zakáží jednotě cvičit v tělocvičně. Tehdejší ředitel měšťanské školy Alois Lhotský napsal v dubnu roku 1923 stížnost Okresní školní radě v Jihlavě, v níž píše: „ …cvičí v ní řádní i lhostejní, jímž na dobrém stavu tělocvičny nezáleží. Následek toho je, že tělocvična nyní si ani řádně oddechnouti nemůže, že nemůže býti řádně provětrána a vyčištěna. Žáci vstupují nyní do tělocvičny a shledávají jí ve stavu, v jakém je pozdě večer cvičenci opuštěna. Nářadí bývá obyčejně neposkládáno a musí se teprve ukliditi…“[4] Že šlo o předem připravený záměr zbavit FDTJ o cvičení v tělocvičně, svědčí i to, že podobný dopis poslal okresní školní radě také ředitel měšťanské a obecné školy dívčí Arnošt Dvořák o týden dříve. Následkem toho byl vydán zákaz o používání tělocvičny pro FDTJ, proti kterému se vedení jednoty odvolalo, ale zákaz zrušen nebyl. [5]
Po zákazu cvičení v tělocvičně následovala další omezení a útoky proti FDTJ a členům KSČ. Nejprve ministerstvo vnitra schválilo návrh, že spolkovou činnost mohou vykonávat pouze nepolitické tělocvičné organizace a roku 1924 vydala Zemská školní rada zákaz cvičení ve FDTJ.[6] Tento zákaz vyvolal mnoho protestů v celém státě a také třešťské jednotě a KSČ. Protesty však nepomohly a žactvo tak nemohlo cvičit, což se nelíbilo jak členům FDTJ a KSČ, tak ani rodičům a samotným dětem. FDTJ se zákazu snažila čelit tím, že zdatnější děti přecházely do dorostu a mnoho dětí cvičilo nadále, i když jim hrozily dvojky z chování. Mnoho lidí s tímto zákazem nesouhlasilo, nebo se o cvičení dětí nestaralo. Byli zde ale i takoví, kteří na tuto skutečnost upozorňovali a po družstevním dnu, který se konal v srpnu roku 1925, podali návrh na rozpuštění organizace FDTJ v Třešti. Činnost organizace zatím neskončila, ale cvičení dětí však omezila. Důsledkem toho vznikl Svaz komunistické mládeže a rozšířila se činnost rudého skautingu. Tento svaz vznikl ze starších členů FDTJ a Spartakových skautů práce.[7] Zaměřovali se převážně na politickou a kulturní činnost a později založili skupinu „Modré blůzy“, která ve svých divadelních představeních propagovala politiku KSČ.[8]
Zatímco Sokol měl ke sportu a skautingu stále negativní vztah, vedení FDTJ si uvědomovalo přitažlivost sportu pro mládež. V srpnu roku 1926 pořádala jednota veřejné cvičení, které bylo spojené s lehkoatletickými závody. Disciplínami závodu byl běh na 1000 m, štafeta mužů 5x200 m, žen 5x200 m a žáků 5x50 m. Toto cvičení FDTJ bylo v Třešti poslední, protože už měsíc po něm se v Třešti konala valná hromada, která schválila změnu stanov a nového názvu spolku. Vznikla tak Federace proletářské tělovýchovy (FPT), díky které v Třešti začínají vznikat první sportovní oddíly.[9]
[1] MUCHA, V. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1975, s. 71-74.
[2] Jiskra (Třebíč), 28. 7. 1921, s. 2
[3] Naše město, 7-8/81, 60. výročí založení FDTJ v Třešti, s. 6.
[4] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s.33.
[5] Tamtéž, s. 27-33.
[6] MUCHA, V. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1975, s. 110.
[7] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 35-43.
[8] Naše město, 10/79, Z historie dělnického hnutí - Modrá blůza, s. 7.
[9] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 43-46.