Tramping vznikl po I. světové válce ve velkých průmyslových centrech a inspiroval se literaturou a filmy s dobrodružnou tématikou. V okolí řek Sázavy a Vltavy začaly vznikat osady, ve kterých se trampové věnovali řadě sportů (odbíjená, kanoistika).[1] Protože byl tramping záležitostí hlavně velkých měst, neměl v Třešti takový ohlas jako např. v Jihlavě, kde existovalo na 20 trampských osad. Situace se změnila po tom, co v Třešti přestal existovat oddíl SSP.[2] Před zrušením oddílu už v Třešti existovaly trampské osady „Habeš“ a „Rudý šíp“, které utvořily po návratu z čs. legií koncem 20. let J. Erkner a K. Venc se svými rodinami a přáteli. Skutečnost, že Spartakovi skauti práce přecházeli k trampingu, se příliš nezamlouvala KSČ. Činnost skautů byla cílevědomě vedená a měla svá pravidla, kdežto tramping byl o volnosti a bez předem daných pravidel. Osadu Habeš[3] tvořili převážně starší trampové, kteří ji pojmenovali v roce 1935 poté, co byla Etiopie přepadena italskými fašisty. Naopak v osadě Rudý šíp se scházeli hlavně mladší skauti. [4] Obě osady spolupracovaly navzájem a měly přátelské styky se skauty, kterým pomáhaly postavit chatu na Pouštích. Ke konci 30. let a počátkem 40. let se obě osady rozpadly, ale v jejich činnosti pokračovaly osady „Cochcárna z Jelenice“ (1937), „Vycházející slunce“ (1940), „Luňáci“ (1940) a „Vlci samotáři“ (1941). Nově vzniklé trampské osady měly dostatečně velkou členskou základnu a sdružovaly převážně začínající členy. Působili zde ale i zkušenější roveři z již zakázané skautské organizace Junák. Během války činnost trampských osad neskončila a spíše naopak, byla posílena touhou po svobodě. Důsledkem toho bylo spojení všech osad do jedné, která vznikla 13. července 1941 na chatě v Pouštích a nesla společný název Vlci samotáři.[5]
Členové nově vzniklé osady se často scházeli v trampských krčmách „U Tarzana“ nebo v „Nebíčku“. Pod vedením V. Musila a M. Novotného vznikl soubor, který hrál na kytary a zpíval nejen v trampských osadách, ale i v kavárně Republika pro všechny, kteří chtěli na chvíli zapomenout na válku. V zimě soubor hrál v budově „U Růžičků“ i divadlo a to díky nově přijatým děvčatům. Hlavní náplní činnosti trampů však zůstaly výlety okolní přírodou, které podnikali v každém ročním období. Činnost trampů neukončil ani rok 1942, kdy byla většina členů ročníku 1921–1924 poslána na nucené práce do Německa. Mimo Vlků samotářů ještě fungovalo během II. světové války chlapecké sdružení „Junáci lesní moudrosti“, kde se scházeli chlapci z Třeště a blízkých Hodic. V roce 1944 chlapci ukončili školní docházku a sdružení se rozešlo. Ze zbylých členů vznikla trampská osada „Tulák“, kterou založil V. Sláma spolu se svými přáteli. Svou základnu měli v chatě na Pouštích do jara 1945, kdy byla chata vypálena německým komandem. Z důsledku blížící se válečné fronty se stalo trampování nebezpečné a tak osada pobývala jen v blízkém okolí Třeště u rybníka „Korečník“ a na „Čertovce“ až do ukončení války.[6]
[1] ŠTUMBAUER, J. Přehled československých dějin tělesné výchovy a sportu. Vyd. 1. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, 1990, s. 39-40.
[2] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 78-79.
[3] Habeš byl africký stát, který se rozkládal na území dnešní Etiopie a Eritrej
[4] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 78-79.
[5] Naše město, 4/96, Osada Vlci samotáři oslavila pětapadesátiny, s. 10.
[6] Naše město, 4/96, Osada Vlci samotáři oslavila pětapadesátiny, s. 10.
Skupina trampů Rudý šíp v roce 1934