Město Třešť patřilo k průmyslovým centrům jihozápadní Moravy. Díky tomu zde bylo velmi silné dělnické hnutí, a tudíž dělnická tělovýchova má v Třešti bohatou tradici. Na jihozápadní Moravě byla první DTJ založena v Třebíči díky napojení na Vídeň, kde lassalovské tělocvičné spolky vznikaly v 90. letech 19. století. Třešťská DTJ vznikla 10. května 1908 a stala se druhou jednotou založenou na jihozápadní Moravě. Podnět k založení Tělovýchovné jednoty Lassalle v Třešti dal zámečník Josef Kešner, který se vrátil z Vídně, kde cvičil v místní DTJ. Starostou byl zvolen Josef Smejkal.[1]
Cvičilo se v malém sále v hostinci u Mayerů, ale pouze pořadová cvičení, protože do sálu se nemohlo umístit žádné nářadí. Prvním cvičitelem byl František Šplinar, který do DTJ přešel ze Sokola, ale po krátkém čase se vrátil zpět, protože byl živnostník a bál se, že přijde o zákazníky. Po něm tuto funkci převzal Josef Janda. V létě se cvičilo u Kešnerů-Špaků za humny, později jednota získala místnost v domě č. 108 u Ferdů, kde dříve byla soukenická dílna. Členům jednoty se přezdívalo lasaláci, nosili modré košile a černé vázanky. Sympatie si tím ale nezískali a ostatní lidé neměli členy jednoty v oblibě. Jeden dělník byl dokonce propuštěn z toho důvodu, že cvičil v DTJ, což se nelíbilo místnímu továrníkovi. Na pobídku, že může cvičit i v Sokole, odpověděl, že tam není pro něj vhodná společnost a on jako dělník patří mezi dělníky, a byl tedy propuštěn.[2]
Kromě pořadových cvičení bylo v tehdejší době oblíbenou činností jednoty pořádání výletů. Nejčastěji se chodilo do lesa Hanzalky směrem na Batelov a ke Hranečníku. Při výletech se setkávali s dělníky z okolních obcí, zejména z Batelova, kterým třešťští tělocvikáři pomohli při založení místní DTJ. DTJ v Třešti se rychle rozvíjela, a tak v roce 1913 byl založen odbor žen, kterých cvičilo 24 a také odbor dorostenců, kterých bylo 11. Jednota pořádala přednášky, besedy a někteří členové byli zapojeni do divadelního spolku Pokrok. První veřejné cvičení se konalo 28. června 1914 na cvičišti u Kosíků ve Váňovské ulici. Cvičení se zúčastnilo 120 cvičenců z několika jednot.[3] Třešťská jednota patřila do 28. okresu se sídlem v Jihlavě, který měl v této době 9 jednot.[4] Veřejné cvičení bylo vyvrcholením, ale také dočasným zakončením činnosti DTJ v Třešti, protože tento den došlo v Sarajevu k atentátu na následníka trůnu Ferdinanda d´Este a následovala tak I. světová válka.[5] V době války organizace DTJ nebyla formálně rozpuštěna, ale protože většina členů odešla na frontu, přestala prakticky vyvíjet jakoukoliv činnost.[6]
K oživení činnosti DTJ v Třešti došlo v roce 1917. Hlavní činností jednoty ale nebyla tělovýchova, protože pro ni nebyly podmínky, ale zpěv. Vznikl nový pěvecký odbor DTJ a vedl jej Alois Pivný, který právě dokončil hudební konzervatoř v Brně. Po skončení války se začala znovu rozvíjet tělocvičná činnost. Cvičilo se v malé místnosti „ U Sovů“, a to pouze 12 členů, kteří tvořili jediné družstvo.
V roce 1919 byl starostou Třeště zvolen bývalý starosta DTJ Josef Smejkal, který zajistil DTJ možnost cvičit ve vybavené školní tělocvičně. Díky těmto podmínkám měla DTJ v této době lepší podmínky než Sokol a tak vzrostl počet členů jednoty. Cvičilo se v pondělí, středu, pátek a v sobotu a tuto možnost využívalo 35 mužů, 30 žen, celkem 55 dorostenců a dorostenek a přes 200 žáků a žákyň. Cvičební jednotka začínala obvykle pochodem a pořadovým cvičením. Poté se přešlo na nářadí a to na bradla, hrazdu nebo kruhy. Cvičil se také skok, šplh a nakonec se hrály různé hry.[7]
Činnost jednoty se upevňovala i organizačně. V březnu roku 1919 byla obnovena činnost 28. okresu DTJ, konaly se valné hromady v Jihlavě a roku 1920 i v Třešti „ U Černého orla“.[8] Činnost byla zaměřena na I. dělnickou olympiádu, která se měla uskutečnit v roce 1921 a k nácviku na olympiádu sloužila veřejná cvičení. První poválečné cvičení DTJ Třešť a 28. okrsku se konalo v roce 1920 a cvičilo na něm přes 100 mužů, 60 žen a více než 100 žáků z jednot Třebíče, Žirovnice, Jihlavy, Brtnice a Třeště.[9] V tomto období došlo v dělnickém tělovýchovném hnutí k rozkolu a plánovaná I. dělnická olympiáda se nakonec neuskutečnila. Místo toho vznikla roku 1921 Federace dělnických tělocvičných jednot. Vznik FDTJ považovala třešťská jednota za nutnost a jediné možné řešení. Proto se všichni členové na valném shromáždění v červnu 1921 rozhodli pro novou organizaci FDTJ. Na valném shromáždění 28. okresu v Třebíči se rozhodlo o okamžitém vystoupení z DTJ a okamžité přistoupení k Federaci. Po této volbě už v celém okrese nebyla jediná pravicová jednota, udržela se pouze na některých místech, např. v Jihlavě, a to jen na krátkou dobu.[10]
[1] Naše město, 5/88, Jednotáři z FDTJ, s. 3.
[2] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 10-11.
[3] VOBR, J. Historie tělesné kultury v regionu města Třešť v návaznosti na vznik a vývoj tělovýchovného hnutí v českých zemích. Diplomová práce. Pedagogická fakulta MU, Brno, 1990, s. 46.
[4] MUCHA, V. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1975, s. 26.
[5] [online]. [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://najdidatum.info/atentat-na-frantiska-ferdinanda-deste-28-6-1914/
[6] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 13.
[7] Tamtéž, s. 14-17.
[8] Jiskra (Třebíč), 17. 1. 1920, s. 4.
[9] Jiskra (Třebíč), 10. 7. 1920, s. 2-3.
[10] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 24.
Dělnická tělovýchovná jednota Lassalle Třešť při založení roce 1908
Veřejné cvičení DTJ, které se konalo 26.6.1914