Sloučením proletářských tělocvikářů a třešťských sportovců v novou organizaci s názvem Federace proletářské tělovýchovy (FPT) vznikl jeden velký celek, který se staral o tělovýchovnou činnost a čím dál více se začal zaměřovat na sportovní hry. Těžištěm činnosti zůstala klasická tělovýchova, ale čím dál tím více docházelo k zakládání sportovních oddílů, které působily při FPT. Na počátku roku 1927 byl založen Cyklistický klub, Jednoty proletářské tělovýchovy (JPT) a Rudá hvězda Třešť (RH). Pokud se konalo tělovýchovné cvičení, tak hlavní úlohu v ní hrál sport a pořadová cvičení a pochody už nebyly hlavní náplní programu. Důkazem toho byly sportovní a tělovýchovné slavnosti, které se konaly v Třešti 21. srpna 1927. V rámci slavnosti proběhly cyklistické závody, štafetový běh, vytrvalostní běh a vyvrcholením bylo utkání ve fotbale mezi RH Třešť proti RH Pelhřimov a utkání skončilo s výsledkem 1:1.[1] Zvýšený zájem o sport však neznamenal nezájem třešťské veřejnosti o kulturní život. Členové JPT navštěvovali dělnickou knihovnu, ve které bylo tehdy na 1000 knih z oblasti naučné, politické, zábavné literatury.[2]
Roky 1927 a 1928 se nesly ve znamení příprav na II. spartakiádu. Ta se měla stát oslavou dělnické tělovýchovy a jejich sportovní a tělovýchovné činnosti. V této době u nás ale panovala napjatá politická situace, která příliš nepřála dělnické třídě a nakonec byla spartakiáda zakázána pražským policejním ředitelstvím. Důvodem zrušení bylo, že do programu je zařazeno cvičení žactva. Proti zákazu se samozřejmě konaly všelijaké protesty, ale ty byly marné a Ministerstvo vnitra potvrdilo rozhodnutí policejního ředitelství.[3]
Ve 30. letech se navíc k vyostřeným třídním sporům přidával problém, který představovala světová hospodářská krize. JPT v Třešti pokračovala ve své činnosti nadále, ale i ona se potýkala s finančními problémy. Cvičilo se v prostorách hostince Alexandra Mayera a cvičit mohli jen dospělí, protože děti měly stále zakázáno cvičit v JPT. Nejčastěji se konala veřejná cvičení, která sloužila rovněž jako demonstrace proti zákazům, které měla jednota nařízeny. Bezpečnostní orgány čím dál více sledovaly činnost jednoty a strany KSČ, která v Třešti byla v této době nejaktivnější a spolu s ní to byla i proletářská tělovýchova, která byla v Třešti populárnější než ve většině ostatních měst.
Ve městech, kde bylo dělnické hnutí slabé, se někteří dělníci rozhodli působit v Sokolu. V Třešti v té době docházelo ke konfrontaci proletariátu s buržoasií a dělníci stáli na straně, která vyjadřovala jejich zájmy. Vztah federovaných dělníků k sokolům nebyl ideální už vzhledem k tomu, že v minulosti je připravili například o cvičení v místní tělocvičně. Nové členy se tak snažili získat tím, že jednota podporovala akce, kterým se Sokol příliš nevěnoval. Takovou aktivitou byl hlavně tramping, který se zde rozvinul po tom, co přestali existovat Spartakovi skauti práce v roce 1933.
Největší popularitu JPT zajišťovala Rudá hvězda Třešť, ve které se provozovalo mnoho druhů sportů. Nejoblíbenějším oddílem byl fotbal, dále se hrál volejbal, lehká atletika a několik nadšenců se snažilo i boxovat. Velké úspěchy zaznamenalo i družstvo házené žen, které stálo u počátků házené v Třešti. V roce 1934 docházelo čím dál častěji k třídním bojům a tehdejší vláda začala omezovat spolkovou činnost organizacím, které spolupracovaly s KSČ. Dne 7. prosince 1934 úřady zakázaly činnost JPT v Třešti. Úřady využily toho, že nerespektovala zákaz cvičení školního žactva a jednotu tak rozpustily. Rozpuštění JPT v Třešti neznamenalo konec proletářské tělovýchovy ve městě, protože její představitelé podali návrh na založení Dělnické všesportovní jednoty (DVJ), která by spadala pod FPT.[4]
Po zrušení JPT a vzniku nové DVJ docházelo k sbližování s ostatními tělovýchovnými jednotami. Nově vzniklá jednota spolupracovala s jednotami Sokola a Orla, dále s fotbalovým oddílem a s ostatními organizacemi, aby bojovali o nové členy s nacistickými organizacemi, jako byla např. Národní garda, akademické legie apod. V Třešti DVJ spolupracovala hlavně se Sokolem. Byly konány společné kulturní akce a přednášky v sokolském kině, které varovaly před hrozbou, kterou představovalo sousední fašistické Německo.[5]
Sportovci a tělocvikáři z DVJ konali soutěže mezi sebou o odznak tělesné zdatnosti. Tyto soutěže byly organizované podle směrnic RSI a soutěžilo se v pěti disciplínách: běh na 100 m, skok daleký a vysoký, hod granátem a diskem. K těmto disciplínám měl místní mužský odbor možnost střelby z pistole a pušky, což byly činnosti branného charakteru a díky nim se místní připravovali pro případný odchod na frontu. Výcvik střelby se konal na zahradě Černého orla a mohli se ho zúčastnit všichni občané, kteří měli zájem o tuto činnost. Cvičit oficiálně konečně mohlo už i žactvo a to po dlouhých 13 letech od roku 1924. Tělovýchovný spolek zažádal o povolení cvičení žactva, což mu bylo povoleno, ale pod podmínkou, že nebude zneužito dětí k politickým projevům.
Ještě než začala II. světová válka se v Třešti v červenci 1938 konalo veřejné dělnické cvičení, které vyznělo jako protifašistická manifestace. Poté došlo k mnichovské dohodě a po ní byla rozpuštěna KSČ a netrvalo dlouho a svou činnost musely ukončit všechny levicové organizace. Tomu chtěla třešťská jednota předejít a tak došlo k dobrovolné likvidaci, čímž se měl zachránit veškerý majetek jednoty. Po zániku jednoty se uvažovalo o spojení s DTJ nebo Sokolem v Třešti, ale tento přesun podstoupilo pouze pár členů jednoty, protože činnost DTJ v Třešti zanikla už v roce 1939 a Sokol byl rozpuštěn roku 1941.
Během války docházelo k zatýkání funkcionářů, kteří působili v jednotě. Dále v Třešti působila ilegální organizace, ve které se sdružovali bývalí členové FPT. Ti však byli také zatčeni a bylo také mnoho bývalých členů, kteří prošli koncentračními tábory, nebo byli posláni na nucené práce. Sportovní oddíly, ve kterých dříve působili členové RH, založily v roce 1940 Sportovní klub Olympia Třešť, jehož činnost byla německými úřady povolena. V tomto klubu se během války hrála převážně házená, která dosáhla několika vynikajících výsledků, a působil zde také fotbalový tým.
V květnu 1945 při osvobození naší vlasti byla v Třešti obnovena činnost Sokola, skautingu, DTJ, Orla a SK Olympia. KSČ dala svým členům, kteří dříve působili ve FDTJ nebo FPT příkaz, aby ve své činnosti pokračovali v Sokole a dalších tělovýchovných organizacích. Tam měli pokračovat ve své sportovní činnosti a snaze o sjednocení ve společnou tělovýchovnou organizaci.[6]
[1] VOBR, J. Historie tělesné kultury v regionu města Třešť v návaznosti na vznik a vývoj tělovýchovného hnutí v českých zemích. Diplomová práce. Pedagogická fakulta MU, Brno, 1990, s. 50.
[2] Jiskra (Třebíč), 13. 10. 1927, s. 5.
[3] MUCHA, V. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1975, s. 166-174.
[4] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 71-85.
[5] VOBR, J. Historie tělesné kultury v regionu města Třešť v návaznosti na vznik a vývoj tělovýchovného hnutí v českých zemích. Diplomová práce. Pedagogická fakulta MU, Brno, 1990, s. 50-51.
[6] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 86-94.
Štafeta cyklistů JPT rok 1927 při veřejném cvičení v Hrušovanech u Znojma
Nástup při veřejném cvičení JPT u příležitosti X. výročí trvání v roce 1931
Cvičení dorostenek - veřejné cvičení v roce 1931
Družstvo české házené žen JPT, oddíl Rudá hvězda v roce 1931