Skaut by se dal označit za dětskou či mládežnickou organizaci, která představuje systém mimoškolní výchovy. Tento systém pak do jisté míry překračuje rámec tělesné kultury.[1] U mládeže byl skauting oblíben především díky činnostem, které zahrnovaly pobyt v přírodě. Zde pak provozovali další aktivity jako např.: společenské hry, terénní a bojové hry, učili se první pomoc, pracovat s mapou. Dále do svého programu zařazovali i jednotlivé sporty jako lehkou atletiku, vodní sporty, odbíjenou, košíkovou, házenou, kopanou a další.[2]
V celém světě pak existovalo mnoho skautských organizací, které se lišily politicky, nábožensky, národnostně nebo obsahově, ale všechny se ubíraly dvěma základními směry. První směr byl podle E. T. Setona, který v USA založil hnutí Woodcraft Indians (Indiáni lesní moudrosti). Cílem tohoto hnutí byl rozvoj ducha, těla, mysli a organizovanou hrou života indiánů ve volné přírodě. Seton v roce 1906 přijel do Londýna, kde měl v úmyslu šířit dále woodcraft. Zde narazil na vojáka R. Baden-Powella, který se po rozhovoru s ním rozhodl vytvořit organizaci, do které převzal některé zásady a metody z woodcraftu. Poté Baden-Powell vydal knihu „Skauting pro chlapce“, díky které začaly vznikat první skautské oddíly. Skauting dále začal pronikat do celého světa, stal se celosvětovým hnutím a nejpočetnější organizací, která sdružuje mládež. Cílem tohoto hnutí je plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému společenství. Členové tohoto hnutí musí věřit v boha, ateisté se ve většině zemí nesmějí stát skauty.[3]
Anglickému skautingu Baden-Powella se u nás blížil Svaz junáků skautů RČS, který byl založen v roce 1919 a stal se pokračovatelem Junáka – českého skauta, který vznikl v roce 1914. Zakladatelem spolků byl Alois B. Svojsík, který převzal myšlenku anglického skautingu, ale přizpůsobil ho československým podmínkám. Náboženská víra každého člena se stala soukromou záležitostí a tuhá disciplína, kterou vyžadoval voják Baden-Powell, se v Junáku také příliš neuplatňovala. Svojsík se snažil o vytvoření organizace, která zobrazuje národního ducha, národní tradice a zároveň se příliš neodkláněla od mezinárodní skautské myšlenky.[4]
Junák se stal nejsilnější skautskou organizací v Československu. Další organizací, která vyznávala skautské zásady, byli Spartakovi skauti práce (SSP). V roce 1921 při vzniku KSČ byla založena organizace Spartakovi skauti při FDTJ. Tato organizace vyznávala skautské a komunistické zásady. O tři roky později došlo k propojení se Skauty práce, kteří vznikli v roce 1920 při sociální demokracii a tak vznikla jedna společná organizace SSP. Hlavní náplní činnosti této organizace bylo táboření, turistika, pořádání kulturních programů. Svou úlohu v této organizaci hrála také politika, a tak KSČ třeba vyzývala skauty k účasti a pořádání protestních akcí.[5]
[1] KÖSSL, J.; ŠTUMBAUER, J.; WAIC, M. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury od roku 1774 po současnost, 3. díl. Praha: L print, 1994, s. 154.
[2] ŠTUMBAUER, J. Přehled československých dějin tělesné výchovy a sportu. Vyd. 1. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, 1990, s. 38.
[3] Naše město, 2/93, Jak vznikl skauting, s. 3.
[4] KÖSSL, J.; ŠTUMBAUER, J.; WAIC, M.. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury od roku 1774 po současnost, 3. díl. Praha: L print, 1994, s. 154.
[5] MUCHA, V. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1975, s. 95-100.
V Třešti vznikly ve 30. letech dvě skautské organizace. Obě skautské organizace vznikli shodně v roce 1923. První byli Spartakovi skauti práce. Tato skautská organizace přináležela k Federaci čs. skautů a podporovala myšlenku Setonova skautingu, který ideově rozvíjel jako prostředek výchovy proletářské mládeže pro socialismus. Druhá skupina skautů byla v Třešti zastoupena Junáky, kteří pro změnu patřili k Svojsíkovu svazu a podporovali myšlenku Baden-Powellova skautu.[6] V Třešti v tomto období vznikly i trampské osady, které byly spíše záležitostí větších měst. V části o turistice bude proto téma rozděleno na tři kapitoly. První kapitola se bude věnovat Junákům, kteří měli v Třešti početnější členskou základnu, druhá kapitola bude mapovat Spartakovy skauty práce a třetí se zaměří na tramping.
[6] Naše město, 4/93, Vznik skautingu v Třešti, s. 3.