Skauti, kteří odmítali Svaz junáků – skautů, se soustřeďovali ve Federaci čs. skautů, kterou tvořily dvě složky. Jednou byli Skauti práce a druhá byla Sdružení socialistických skautů a skautek. Tyto dvě složky spolupůsobily už na I. spartakiádě FDTJ v Praze a to je vedlo k zakládání skautských oddílů při FDTJ. Jejich program se přizpůsoboval myšlenkám dělnického hnutí a díky tomu byl jejich název Spartakovi skauti.[1]
První oddíl Spartakových skautů na Českomoravské vrchovině vznikl 21. března 1923 v Třebíči. V Třešti se o založení oddílu zasloužili tři skauti z Třebíče, kteří v červnu 1923 navštívili Třešť. Zde se seznámili s místní mládeží a o týden později s ní uskutečnili výlet do lesa „Sovovka“, kde je seznámili se skautským programem. Učili je poznávat přírodu, stopy zvířat, stavět stany, připravovat ohniště a mnoho dalších triků, které byly potřeba, aby se o sebe skaut postaral v přírodě. Dále jim vysvětlili proletářské poslání Spartakových skautů a tak v Třešti vznikl v rámci FDTJ oddíl skautů. Oddíl založilo 9 skautů a prvním vůdcem byl zvolen Josef Jelínek. Krátce po založení oddílu se zúčastnilo 7 skautů tělovýchovné slavnosti v Třebíči. Následně byl založen oddíl skautek, později i vlčat a další příliv členů nastal poté, co Zemská školní rada zakázala v roce 1924 cvičení dětí ve FDTJ. V té době Spartakovi skauti sdružovali 42 chlapců a 31 dívek.[2]
Činnost oddílu se nezaměřovala pouze na pobyt v přírodě, ale scházeli se i na schůzkách a 23. prosince 1923 uspořádali pro veřejnost první skautskou besídku. V tuto dobu se také na sjezdu Spartakových skautů v Praze rozhodlo o tom, že dojde ke spojení se Skauty práce. Díky tomuto rozhodnutí se změnil název na „Spartakovi skauti práce“ a oddíl začal nosit rudý šátek namísto oranžového, aby se rudou barvou ztotožnil s revolučním hnutím. Mládež si skauting rychle oblíbila a tak se Spartakovi skauti práce stali v Třešti početnou a silnou organizací.[3]
Silnou organizací se skauti stali i na celé Vysočině. Z těchto důvodů byla Třebíč vybrána jako místo, kde se 8 - 9. června 1924 konal I. celostátní sjezd Spartakových skautů práce. V sobotu byl v kině promítnut film o maninské spartakiádě[4] a v neděli dopoledne se konal průvod, kterého se zúčastnili skauti z celého Československa. Zúčastnili se ho i skauti z Německa a Rakouska a průvod čítal přes 1100 osob. Třešťští skauti se průvodu zúčastnili téměř v plném počtu. Skauti pochodovali pod rudými prapory a provolávali hesla: „…Budujeme nový svět, Rudá mládež k rudým ohňům…“ Odpoledne se konalo cvičení na hřišti pod zámkem, kterého se zúčastnilo 1400 skautů. Po cvičeních byly na programu lehkoatletické závody a večer tento sjezd vyvrcholil táborovými ohni.[5]
Po tomto sjezdu se činnost Spartakových skautů v Třešti rozšířila o další aktivity. Skauti se učili samostatnosti, poznávali okolí Třeště, podnikali výlety např. na Roštejn, do Podyjí, k Vranovu, Bítovu a takovýchto lokalit bylo mnoho. S třebíčskými skauty pořádali závody hlídek v noční orientaci. Díky této aktivitě si skautů všímali četníci, kteří v těchto závodech spatřovali ohrožení republiky, ale skautům se vždy podařilo nějakým způsobem uprchnout. K těmto aktivitám samozřejmě patřilo táboření.
Od roku 1926 se do výchovy proletářské mládeže v Třešti vnášely nové sportovní prvky a hry, kterým se začali věnovat i Spartakovi skauti práce. Veřejné cvičení FDTJ, které se konalo v tomto roce, bylo pro Spartakovy skauty povinné, protože časopis Jiskra otiskl výzvu všem oddílům SSP, v níž stálo, že všichni skauti jsou povinni účastnit se běžeckých disciplín. V této době SSP kladně ovlivnili proletářskou tělovýchovu v Třešti. Získali zájem mladé generace v dobách, kdy zrovna systém neumožnil žactvu FDTJ pravidelné cvičení. O velikonocích roku 1927 uspořádali hvězdicové srazy na Roštejně, kterých se zúčastnily oddíly z Třeště, Jihlavy, Brtnice, Dačic, Batelova, Žirovnice a Pelhřimova.[6] Ve 30. letech se činnost skautů soustředila převážně na podporování KSČ, protože tehdy probíhaly politické boje. V roce 1930 oddíl Spartakových skautů uspořádal na hřišti JPT sraz 28. kmene SSP, ze kterého se stala mohutná propaganda rudého skautingu a strany KSČ. V letech 1932 - 1933 docházelo čím dál více k utlačování SSP práce, což vedlo k tomu, že nakonec svou činnost ukončili. Konec Spartakových skautů práce v Třešti ale neznamenal konec dělnického skautingu. Členové zaniklého oddílu skautů se postupně přesouvali k trampingu.
[1] MUCHA, V. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1975, s. 215-216.
[2] Naše město, 4/93, Vznik skautingu v Třešti, s. 3.
[3] ŠIMKA, A. Proletářská tělovýchova a sport v Třešti. MěstNV Třešť, 1982, s. 38-39.
[4] První vystoupení FDTJ v roce 1921 na pražských Maninách
[5] Naše město 5/88, Vzpomínky na činnost Spartakových skautů práce v Třešti, s. 5-6.
[6] Jiskra (Třebíč), 24. 3. 1927, s. 2.
Skauti, kteří stáli u zrodu Spartakových skautů práce v Třešti roce 1923