Na úvod bych rád vysvětlil, jaký je rozdíl v pravidlech mezi českou házenou a mezinárodní házenou. Podstatný rozdíl mezi nimi je v rozsahu pohybu hráčů na hřišti, v pravidle o držení míče a velikosti branek. Mezinárodní házená je hra, která převzala prvky z handballu, který byl nejvíce rozšířen v Německu. Z ní se pak stala hra podle mezinárodních pravidel a začala se rozšiřovat dále do světa. Název „česká házená“ vznikl v roce 1952, aby se tak rozlišily tyto dvě podobné hry. Česká házená se hrála výhradně jen u nás, protože snahy o rozšíření hry do zahraničí ztroskotaly na mnoha okolnostech.[1] V následujících odstavcích se budu věnovat české házené, která v Třešti existovala až do začátku 80. let, když ji mezitím postupně začala nahrazovat mezinárodní házená.
První zmínka o vzniku české házené v Třešti sahá do roku 1929 - 1930. V této době se házená v Třešti hrála pouze rekreačně, protože soupeři, se kterými by se mohlo hrát utkání v blízkém okolí, nebyli. Průkopníkem házené v Třešti byly ženy, které ji začaly hrát pod organizací JPT. V dalších letech se o popularizaci házené snažil Sportovní klub Olympia, ale ani jemu se nepovedlo získat nové hráče, kteří by měli o tento sport zájem a mohl tak být založen oficiální házenkářský oddíl.[2] Obrat nastal v roce 1939, kdy se z házené v Třešti postupně stával oblíbený sport. S nácvikem hry se začalo na měšťanské škole v Třešti, kde působil učitel tělesné výchovy Jaroslav Široký. Ten zorganizoval několik mezitřídních utkání a turnajů a měl tak největší zásluhu na tom, že v Třešti se začala rozvíjet házená. Ovšem škola v Třešti nebyla jediná, kdo v té době cvičil házenou. Tehdy se ještě hrála na Gymnáziu Otokara Březiny v Telči, a to díky profesorovi tělesné výchovy Ferdinandu Mazalovi. Obě školy se pak spolu ještě na jaře v roce 1939 utkaly v historicky prvním utkání házené v Třešti. Zápas vyhráli žáci telčského gymnázia nad žaky třešťské školy 5:1. Zápas navštívil velký počet diváků a v dalších měsících byl o hru projeven velký zájem, a tak na podzim téhož roku vzniká při TJ Sokol oddíl házené.
Dorostenci Sokola začali s nácvikem hry a byli tak prvním družstvem házené v Třešti. To ale neznamenalo, že hráči začali nacvičovat okamžitě hru a věnovali se pouze házené. Protože činnost sokola je tělocvičná, zahrnovala tak všeobecnou průpravu, lehkou atletiku, plavání a cvičení na nářadí. Tato činnost neměla s nácvikem výkonnostní házené přímou souvislost. Přednost tak měla všestrannost a poté teprve nastala specializace tělovýchovná a sportovní. Sokolové, kteří se chtěli věnovat házené, museli nejprve absolvovat všechna tato cvičení a potom se teprve mohli věnovat hře a nácviku házené.
Brzy po vzniku oddílu házené sehráli hráči několik přátelských zápasů s týmy Sokola a Junáka Moravské Budějovice, dále s Borovinou, Orlem Třebíč apod. V roce 1940 sehráli přátelský zápas s hráči dorostu Sokola Horní Heršpice Brno. Sokolové z Brna stanovali v červenci tohoto roku v lesích na Pouštích za Třeští. Do Třeště se pak vypravili, aby nakoupili věci a osobní potřeby, mezitím navštívili ještě sokolské hřiště, kde zrovna cvičilo místní družstvo. Hráči z Brna si pak půjčili míč a ukázali místním sokolům, co vše už se naučili, jak ovládají míč, střelbu a ostatní dovednosti, na které třešťští nebyli vůbec zvyklí. V závěrečný den pobytu dorostenců z Brna byl zorganizován přátelský zápas. Byl to zápas, kde se setkali začátečníci se zkušenými a trénovanými hráči. To bylo znát nejen na hře, ale samozřejmě na vybavení. Hráči Sokola Horní Heršpice Brno se představili v dresech, na kterých stály iniciály H. H. B., nechyběly jim ani stulpny a kopačky. Třešťští nastoupili v tílkách bez rukávů a kopačky si před zápasem zapůjčili od místních fotbalistů, kteří hráli za Olympii. Utkání nakonec skončilo výsledkem 3:25, ale ten v tomto případě nehrál takovou roli. Důležitější byly zkušenosti a poznatky, které třešťští okoukali od hráčů z Brna.
Utkání se odehrálo na házenkářském plácku, na kterém se po dobu dalších 20 let odehrál velký počet mistrovských, přátelských a turnajových zápasů. Jako svou klubovnu, kde se oddíl scházel po zápasech, si oddíl zvolil holičský krámek p. Rudolfa Kirsche. Na zápasy venku se nejčastěji hráči dopravovali na kolech. Jezdili do 16 km vzdálené Jihlavy ale třeba i do Třebíče, která je vzdálena od Třeště 30 km.
V roce 1940 dal člen oddílu František Liška podnět k uspořádání turnaje o „Putovní vlajku města Třeště.“ Tohoto turnaje se mohly zúčastnit pouze místní celky a na prvním ročníku turnaje bojovalo mezi sebou šest týmů. Vítězem se stalo družstvo Sokola, později se vítězem stal také oddíl Olympia I. Tento oddíl vznikl v roce 1941 a spadal pod organizaci Sportovní klub Olympia, která stála u počátku házené v Třešti. V tomto roce s nácvikem házené začaly také ženy, ale zápasy s cizími družstvy nehrály a družstvo žáků, kteří si tuto hru velmi oblíbili a brzy také slavili velké úspěchy.
Když na jaře roku 1941 byla zakázána a rozpuštěna organizace Sokol, družstvo házené bylo začleněno do SK Olympia Třešť. Ze Sokola pak družstvu byly zapůjčeny černé dresy, stulpny a lidé, kteří řídili oddíl házené v Sokolu, se nyní podíleli na chodu oddílu házené v Olympii. Tímto přesunem se házenkářské družstvo stalo konkurence schopným mnoha jiným oddílům. Družstvo Olympie sehrálo třeba utkání v Humpolci, kde s místním AFK Humpolec vyhrálo 5:3.
V roce 1942 byly vytvořeny 3 okrsky Horácké župy házené (HŽH). První okrsek byl třebíčský, druhý humpolecký a třetí okrsek byl třešťský se sídlem v Třešti. Na vzniku třešťského okrsku má největší podíl činovník František Liška a vznik okrsku znamenal pro Třešť velký úspěch, protože okrsek sdružoval pod sebou města jako Telč nebo Jihlava. Okrsek řídil činnost těchto oddílů: SK Olympia Třešť I. a II. oddíl, SK Telč, SK Dolní Cerekev a Viktoria Bedřichov Jihlava. V tomto roce družstvo házené sehrálo utkání s ostatními okrsky HŽH: Humpolecko - Třešťsko 6:6 a Třešťsko - Třebíčsko 5:3. Oba výsledky byly důkazem, že úroveň házené na území Třeště šla nahoru a Třešť se mohla rovnat s mnohem většími městy v okolí.
První úspěch se dostavil v roce 1943, když družstvo dorostenců Olympie vyhrálo titul HŽH. Družstvo vyhrálo několik zápasů rozdílem třídy, nebo bylo rovnocenným soupeřem mužstvům, která postupem času hrála vyšší soutěže, dokonce i ligové (SK Borovina Třebíč). Poslední zápas, který dorostenci sehráli právě s týmem SK Borovina Třebíč, vyhrála Olympia 7:5. Výsledek však nebyl uznán, protože utkání pískal domácí rozhodčí. Zápas tak musel být opakován a důležitost těchto dvou utkání vyjadřuje také počet diváků, kteří tyto dva zápasy navštívili. Utkání zhlédla rekordní návštěva 800 diváků a o utkání se dále psalo: „…Olympia Třešť - nejlepší dorost na Horácku. Dorostencům třešťské Olympie se podařilo po velmi tuhém a rušném boji udržet se v čele tabulky, a to nerozhodným výsledkem 3:3 s favoritem soutěže, SK Borovinou Třebíč. Tím se stal dorost Olympie Třešť mistrem podzimního dorosteneckého mistrovství HŽH s aktivním poměrem branek 45:15 a celkovým počtem 13 bodů…“[3]
V další sezoně už na mistrovský titul družstvo dorostenců nedosáhlo kvůli odchodu několika hráčů, kteří byli přeřazeni do mužského družstva. Titul získala SK Borovina a týmy si tak vyměnily umístění z předchozího roku. Úspěch v roce 1944 ale zaznamenalo družstvo mužů, které se stalo vítězem v podzimním kole mistrovství HŽH a napodobilo tak výsledek dorostu z minulého roku. Díky vítězství družstvo SK Olympia Třešť podstoupilo kvalifikaci o postup do divize. Družstvo sehrálo následující zápasy:
SK Olympia Třešť - SK Horácká Slávia Třebíč 5:5
SK Olympia Třešť - SK Žabovřesky Brno 6:5
AFK Tišnov - SK Olympia Třešť 11:2
I přes tyto výsledky družstvo Olympie obsadilo ve skupině 3. místo, což k postupu nestačilo. I tak to byl ale pro třešťský sport výborný výsledek, protože v té době byla házená jedním z nejoblíbenějších sportů.
Ani třešťské házené se nevyhnuly válečné útrapy a i v tomto sportovním oddílu došlo ke ztrátám členů, kteří zahynuli během II. světové války. Většina členů padla během květnového povstání 1945, kdy byli zastřeleni při obraně města Třešť. Zemřelým příslušníkům oddílu bylo postaveno smuteční tablo. Po osvobození nastalo v oddílu mnoho změn. Někteří členové odešli za povoláním a další se zase navrátili z nucených prací. Všichni ale měli zájem na tom, aby se pokračovalo v činnosti, která všem dávala zapomenout na válku. Házená v Třešti tak po válce navázala na předchozí úspěchy a oddíl SK Olympia Třešť dosáhl několik zajímavých výsledků a umístění.[4]
[1] Historie házené [online]. [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.svaz.chf.cz/content.aspx?contentid=2693
[2] Naše město, 10/79, Národní házené v Třešti je 40 let, s. 5.
[3] NOVOTNÝ, M. Dvacet let české házené v Třešti. Havlíčkův Brod: Jiskra, 1959, s. 20-21.
[4] NOVOTNÝ, M. Dvacet let české házené v Třešti. Havlíčkův Brod: Jiskra, 1959, s. 9-29.
Oddíl házené Sokola Třešť rok 1941, který odehrál utkání se Sokolem Horní Heršpice Brno.
Zleva: Mifka Slávek, Kodym Jaroslav, Houser Slávek, Jabůrek Richard, Novotný Mirek, Rešl Mirek, Nahůnek Ladislav
Družstvo házené po začlenění do Olympie Třešť při založení v roce 1941.
Stojící zleva: Tomášek Jan (náčelník), Senk Vladimír, Novotný Mirek, Rešl Mirek, Houser Slávek, Liška František (vedoucí), Klečící: Jabůrek Richard, Kodym Jaroslav, Salaš Eduard
Družstvo dorostenců SK Olympia Třešť, kterým se v roce 1943 podařilo vyhrát titul HŽH.
Zleva: Cakl Adolf, Ženíšek Josef, Straka Jaroslav, Vondal Josef, Balík Vladimír, Brychta Jaroslav, Suk Miloš
Házenkářské hřiště během zápasu Sokol Třešť - Sokol Horní Heršpice Brno.