První tělocvičné jednoty začaly vznikat na konci 19. století na Moravě. V roce 1894 byl založen v Juliánově první Všeobecně vzdělávací a podporují spolek Lassale, poté v Králově poli, o rok později v Husovicích a 1896 v Židenicích a v Líšni u Brna. Samostatné dělnické tělovýchovné hnutí vznikalo na českém severu a většina cvičících dělníků byla z jednoty Sokol. V roce 1897 byly do parlamentu zvoleny první sociálně demokratické strany, které poté vystoupily s prohlášením, že odmítají politiku českých buržoazních stran. Tyto názory vyvolaly velký odpor v české společnosti a také v Sokolu, což mělo za důsledek vylučování členů Sokola, kteří byli organizování v Československé sociálně demokratické straně.
Proto dne 22. srpna 1897 založilo 150 zájemců první, tzv. mateřskou Dělnickou tělocvičnou jednotu (DTJ). Brzy na to začaly vznikat další jednoty, v roce 1903 jich bylo na našem území 31. Z toho důvodu došlo k sjednocení DTJ v jednu organizaci, která dostala název Svaz dělnických tělocvičných jednot (SDTJ). Starostou byl zvolen František Hummelhans a počet jednot a členů rychle narůstal. Brzy po založení svazu vyšlo první číslo časopisu Tělocvičný ruch. V tomto tělocvičném spolku se cvičilo podle Tyršovy tělocvičné soustavy, doporučovaly se hry, pořadová a prostná cvičení. Sport jako takový byl odmítán a po vzoru Sokola se Svaz DTJ chtěl na veřejnosti prezentovat masovými tělovýchovnými vystoupeními, proto se v roce 1915 uskutečnila první všesvazová dělnická olympiáda.[1]
Vznikem ČSR se vytvořily nové podmínky pro rozvoj dělnického hnutí. Se vznikem KSČ, která se odtrhla od sociálně demokratické strany, vznikla v roce 1921 Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ), jejímž základem se staly vyloučené jednoty ze Svazu DTJ. Bezprostředně po odtržení od DTJ uspořádala FDTJ masové tělovýchovné vystoupení v Praze Na Maninách, které bylo pojmenováno jako první spartakiáda. V čele FDTJ byl Jiří F. Chaloupecký.[2]
Činnost FDTJ byla totožná s činností SDTJ. Cvičili podle Tyršovy soustavy a zaujali negativní postoj ke sportu. Z tohoto důvodu vznikaly komunisticky orientované sportovní, skautské a turistické spolky (Rudá hvězda a další) V roce 1924 bylo na kongresu Rudé sportovní internacionály (RSI)[3] rozhodnuto o tom, že v jedné zemi má být pouze jedna sekce RSI. Z tohoto důvodu se FDTJ v roce 1926 sloučila s ostatními komunistickými organizacemi ve Federaci proletářské tělovýchovy (FPT)[4] Tato organizace vznikla sloučením FDTJ, Spartakových skautů práce, Svazu dělnických cyklistů, Klubu dělnických turistů a Rudých hvězd a provozovala tělocvičnou, sportovní, turistickou a skautskou činnost.[5]
[1] KÖSSL, J.; ŠTUMBAUER, J.; WAIC, M. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury od roku 1774 po současnost, 3. díl. Praha: L print, 1994, s. 126.
[2] ŠTUMBAUER, J. Přehled československých dějin tělesné výchovy a sportu. Vyd. 1. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, 1990, s. 33-34.
[3] V r. 1921 založily komunistické spolky v Moskvě mezinárodní orgán Rudou sportovní internacionálu
[4] KÖSSL, J.; ŠTUMBAUER, J.; WAIC, M. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury od roku 1774 po současnost, 3. díl. Praha: L print, 1994, s. 147.
[5] ŠTUMBAUER, J. Přehled československých dějin tělesné výchovy a sportu. Vyd. 1. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, 1990, s. 34.